Bílý balet a tři body

Čechie Tuklaty B – FK Libodřice B 3:0 (1:0)

 

Sestava: Bazal (B) – Kuneš – Stejskal – Lysý (88. Holuša) – Bouda – Růžička – Hlavatý – Halgaš (88. Lauber L.) - Zradička (88. Lauber D.) – Krpálek – Procházka Vr. (46. Procházka Vl.)

 

Nejlepší hráč: celý tým

 

To se to píše, když se vyhrává……. Včerejší výkon Juniorky byl z mého pohledu jeden z nejlepších a nejkompaktnějších vůbec. Klobouk dolů před všemi hráči, lavičku nevyjímaje. Prostě to včera bylo jako koukat se na Bílý balet :D Zejména díky bílým dresům. No dobře, to jsem si trochu zapřeháněl, ale pojďme hezky popořadě.

 

Juniorka nastoupila ve své obvyklé sestavě, posilněna o skoro uzdravenou, snad pověstmi opředenou legendu, Vráťu Procházku juniora. Libodřické béčko přijelo posílené pouze o dva hráče z A týmu, kteří však den před tím svedli bitvu s naším áčkem a únava se na nich podepsala. O to větší respekt má náš Pavel Hlavatý, který v sobotu nejprve pomohl áčku, za které odehrál celý zápas a v neděli si střihnul ještě repete za Juniorku a nějaká únava nebyla prakticky znát!!

 

Od prvních minut naordinoval náš Klekí-Petra Vladimír vysoký pressing, který evidentně libodřické borce zaskočil. Hra se sice přelévala z jedné půlky na druhou, ale bez vážnějšího ohrožení naší branky. Ohrožení té soupeřovi přišlo ve 12. minutě. Nízký centry z pravé strany našel na vápně číhající legendu a ta se nemýlila. Vráťa se do míče řádně položil a z první nedal brankáři soupeře sebemenší šanci. Nádherný gól a Libodřice byly otevřené.

 

Bohužel ještě před půlkou odpískal rozhodčí poněkud přísný faul, který se na druhé straně nepískal vůbec, nicméně faul to opravdu byl a nemůžeme si tedy stěžovat. Naštěstí pro nás provedl soupeř exekuci nadmíru špatně a trefil jen tyč. To, z čeho hrozil soupeř proti áčku, tedy z rohových kopů se podařilo naší obraně úplně vymazat. Čechie byla od té chvíle lepším týmem. Do půlky ještě několikrát Juniorka zahrozila, nicméně gólově se nám to nepodařilo vyjádřit. K naší smůle se těsně před odchodem do šaten zranil náš šaman Vráťa Procházka, který do té doby skvěle zaměstnával hostující obranu.

 

Do druhé půle nastoupila místo Vráti další legenda a opět to byl Procházka, tentokrát sám náš hrající trenér Vladimír. Soupeř sice chtěl srovnat, ale naše obrana fungovala jako švýcarské hodinky. To co jsme v Červených Pečkách ještě ladili bylo doma pilířem a základem úspěchu. Těžko z kluků jmenovat někoho lepšího. Hostujícího Pohanku si střídavě přebíral Libor, Fanda i Pavel Lysý, takže se do koncovky v podstatě vůbec nedostal. Do toho vše z pozice „posledního“ dirigoval Tom Kuneš. Útoky soupeře končily na našem obraném valu.

 

I záložní řada fungovala skvěle. Jednak kluci vytvářeli šance, ale také se zodpovědně vraceli. Z jednoho z protiútoků už se nám podařilo zlomit odpor Libodřic nadobro, když se slova ujal sám trenér a kličkou ála pojď sem – kam jdeš vyškolil hostujícího gólmana i obranu – 60. minuta - 2:0.

 

Poslední zásah přidal Jirka Halgaš, když si na velkém vápně vypůjčil míč, jako štírek se protáhl vápnem až k levé tyčce a s trochou štěstí překonal potřetí brankáře hostí. To se psala 63. minuta. Libodřice již hrály vabank. Veškerá snaha hostí se od té chvíle soustředila do útoku, nicméně většina míčů končila v naší záloze nebo u našich obránců. Byla to Juniorka, která mohla ještě nadělit do soupeřovi sítě pár dárečků, ale do konce utkání již branka nepadla.

 

Klukům bych chtěl poděkovat za výborný výkon a také bych chtěl poděkovat divákům za takřka „plný dům“!! Před takovou kulisou se hraje fantasticky.

Příští neděli nás čeká výlet do Horní Krůty, kde by nás bodový zisk určitě potěšil.

 

 

Páca