Sestava: Luky Voženílek, Šíma Ducháč, Tonda Vébr, Luky Daněk, Luky Šindelář, Benja Ackah, Fanda Fouček, Eda Šebek, Ondra Pokorný
V sobotu jsme se starší přípravkou odehráli první turnaj podzimní části. Byli jsme nalosováni do jedné ze dvou elitních skupin, což nás těšilo, ale na druhou stranu panovaly menší obavy. Přeci jenom jsme se měli utkat s týmy, které mají daleko větší základnu dětí…. Zeleneč, Brandýs nad Labem, Hovorčovice, Radonice a Nehvizdy. Musím uznat, že všechny týmy mají dobrou kvalitu a mají hodně šikovné děti.
My jsme se s tím poprali velmi dobře a kromě jednoho zápasu mi všichni udělali velikou radost bojovností a obětavostí vyhrát, vstřelit branku…
První zápas jsme odehráli proti Radonicím, 1:1, možná jsme zde měli mírnou převahu na šance, zvonily tyčky, škoda, mohli jsme vstřelit více branek, ale jinak si myslím, že to bylo dobré počáteční utkání…V brance začal Lukáš „Vóža“ Voženílek, zde bylo vidět, že se ještě trochu rozkoukával, v poli všichni makali, tahouni Luky Daněk se Šímou vedou svůj tým bravůrně…
Druhý zápas nás čekal silný Brandýs, zde jsme tahali za kratší konec, ale drželi jsme se a zde musím hodně vyzdvihnout Vóžu. Luky nás držel a dal nám šanci bojovat o dobrý výsledek. Bojovností se nám podařilo vyrovnat, těsně před koncem byl výsledek 2:2, nakonec jsme 2:3 prohráli, ale přesto si kluci zasloužili potlesk.
Na řadu přišla pauza a poté utkání proti Zelenči. Domácí mají také velmi kvalitní kluky, my jsme dokázali využít naše šance a celé utkání jsme vedli. I když domácí dokázali snížit a utkání zdramatizovat, tak jsme nakonec urvali výhru 3:2, opět krásné, vyrovnané a bojovné utkání. Já osobně už jsem byl spokojený a také jsem si uvědomoval, že už nám musí někdy dojít síly, přeci jenom máme v týmu dost 2010tek a pro ně je to skok.
Hovorčovice, opakuji se, ale co jsem viděl, krásný fotbal předvádí mladí talenti tohoto týmu, my jsme prohráli 0:4, což je vlastně i krásné na zápasech dětí, protože jsme rozhodně nebyli o tolik horším týmem, měli jsme snad 5 jasných šancí, ale nedařilo se skórovat. Ovšem na utkání se to neprojevilo, bylo velmi kvalitní, což ocenili i trenéři soupeře, což člověka vždycky potěší. Po 4 zápasech jsme měli super pocit, že nejsme jen do počtu, ale dokážeme hrát se silnějšími soupeři vyrovnaně. Samozřejmě naše hra stojí hlavně na Lukášovi Daňkovi se Šímou Ducháčem, tahle dvojice je motorem našeho týmu a třeba v příštím týdnu nám bude Lukáš hodně chybět, ale my víme, že rosteme v těžkých utkáních, nikoliv lehoučkých, kde si každý zastřílí…Není to o jednom hráči, ale o týmu, který tvoří každý z nás!
Poslední utkání přišlo, co jsem očekával, došla trochu šťáva, únava byla znát, zde se zase rozehrál benjamínek týmu Benja Ackah, který zahrál velmi dobře a dovoloval si udělat kličky i na o hlavu větší soupeře. Prohráli jsme 1:5, Nehvizdy byly už nad naše síly. Trochu škoda, že jsme si pokazili dojem posledním utkání, ale přesto jsem spokojený a hlavně odhodlaný dál tvrdě makat, abychom každý další turnaj poskočilo o nějaký ten pomyslný schůdek výš!
Klukům velmi děkuji za výkony, i když jsou to nervy, vlasy a hlasivky by mohly vyprávět, je to super a jsem na celý tým hrdý, jak jsme to odehráli!
Nešpi
