S mladší přípravkou jsme se po podzimních výsledcích dostali do jedné ze dvou elitních skupin na Praze-východ a plni očekávání jsme přijížděli na první turnaj do Odoleny Vody. Bohužel nám odpadl Benja Ackah, což pro nás bylo oslabení.
Za velmi chladného počasí jsme odehráli utkání proti: Odolena Voda, Nehvizdy, Brandýs nad Labem, Zeleneč, Úvaly!
První utkání bylo velmi vyrovnané, hráli jsme s Odolkou, soupeř na nás vletěl a my jsme prohrávali 0:2, pak jsme se otřepali a poměrně brzy jsme snížili. Zjistili jsme, že dokážeme hrát a vzápětí jsme vyrovnali. V druhé polovině utkání jsme byli lepším celkem, minutu před koncem jsme nastřelili tyčku, zápas nakonec skončil 2:2, ale kvalitou se nám hodně líbil. Myslím, že oba celky zahráli velmi dobře a vyrovnanost utkání dala do duelu patřičný náboj.
Druhé utkání jsme odehráli proti sousedům z Nehvizd a pěkně nám nakopali "zadky"... Nehvizdy byly lepší, ale my jsme jim to hodně usnadnili. Možná uspokojení z prvního utkání, ale rozhodně tam nebyla bojovnost, snaha urvat každý míč a s tímto utkáním jsme nemohli být spokojeni. Do dalších turnajů to bude ten jeden z pomyslných krůčků ke zlepšení, odehrát lepší zápas...
Třetí a čtvrté utkání, Brandýs a Zeleneč, nejsilnější celky skupiny. Vytratila se chuť vstřelit branky, v hlavách byla jasná prohra a naše výkony byly hrozivé. Na tomto budeme muset hrozně zapracovat, soupeři byli fotbalisti a my pouze panáci, kteří měli omezenou pohyblivost, figurky... Myslím, že nám tohle může hodně pomoci, když vidíme, jak hodně práce nás ještě čeká...
Poslední utkání jsme odehráli proti ÚValům, opět jsme prohrávali, ale podařilo se nám zápas otočit a vyhrát 4:3, výkon to nebyl nikterak výborný, ale po těch třech špatných zápasech určitě zlepšení.
Hráči: Šindelka, Ondra Pokorný, Máťa a Luky Voženílci, Páťa Tomek, Domča Borovský, Táďa Prochy
Na závěr bych chtěl podotknout, že jako trenér chci vidět hlavně chuť, bojovnost a pokroky. Jsem bojovník a vyhrávat chci, ale u dětí musíme koukat na zápasy jinak, jsou tam rozdíly ve výšce, brankáři nedoskočí pod klacek, horší koncentrace atd atd...Můj cíl s Míšou P. je, aby děti bavilo hrát si s míčem, bavilo je vyhrávat, ale také aby se naučily po těžké prohře vstát a znovu se pokusit zvednout pomyslný pohár vítězství nad hlavu. A tohle se budeme učit společně vytvářením vlastních chyb, ze kterých se ponaučíme dříve či později a budeme hrát jako vítězové každý zápas! Jsme Čechie Tuklaty!
Nešpi a Míša Pytlík
