Čechie Tuklaty B – TJ Ždánice 4:2 (1:2)
Sestava: Bazal (B) – Kuneš T. – Bílý – Jambor P. – Bouda – Hlavatý – Pytloun – Zradička – Mazur – Holčák V. – Čáp – Kuneš N. – Malý – Lauber D. – Lauber L. - Pacovský
Nejlepší hráč: celý tým a tribuna
Juniorka se sešla, jak jinak, opět v nové sestavě, ve které ještě letos nenastoupila. Tentokrát jsme zapojili zejména dorostence. Jmenovitě Vencu Holčáka, Nicolase Kuneše a Kryštofa Malého. I když jsme měli trochu obavy, kluci se se svojí rolí poprali nadmíru dobře a do týmu ihned zapadli.
Vraťme se ale k samotnému zápasu. V tomto kole nás čekal vedoucí tým tabulky, který zcela jistě pomýšlí na postup. Bylo nám jasné, že od úvodního hvizdu musíme využít domácího prostředí stejně, jako to umí Ždánice na svém hřišti. To znamená roztáhnout hru, podporovat útok a zároveň se zodpovědně vracet a snažit se sbírat míče ve středu hřiště. To se nám dařilo, ale Ždánice ne nadarmo vedou soutěž. Rychlými brejky se soupeř snažil ohrozit naši bránu a podařilo se mu to celkem záhy. V 9. minutě si soupeřův hráč šikovně poradil s naší obranou a otevřel skóre utkání. I přesto, že Juniorka byla o trochu lepším týmem a vytvářela si slibné šance, nedařilo se nám je proměnit. Soupeř nás potrestal podruhé za nedůraz ve vlastní obraně, když tentýž hráč skóroval tentokrát hlavou ve 33. minutě. Od této chvíle Ždánice nikam nespěchali a hru spíše zdržovali.
Ani tento gól však nedostal náš tým do kolen. Na soupeři se začala projevovat únava a hra se čím dál tím více odehrávala na polovině Ždánic. Krátce před poločasem si míč vzal Michal Pytloun, pronikl až na hranici šestnáctky a polostřelou zavěsil pod háčky. To považuji za jeden z nejdůležitějších momentů celého zápasu. Podařilo se nám snížit ještě do poločasu.
Do druhé půle jsme udělali drobnou změnu, namísto jednoho útočníka jsme postavili dva klasické hroty. Soupeř se zdál unavený a toho jsme chtěli využít.
To se nám podařilo, když se po krásné akci podruhé trefil výborně hrající Michal Pytloun.
Za stavu 2:2 se hra poněkud přiostřila. Sudí sice rozdal několik žlutých karet, ale pouze na naší straně. Fauly na druhé straně netrestal buďto vůbec nebo jen přerušil hru. Namísto jasně nastavených pravidel bych řekl, že ani jeden z týmů netušil, kde je pomyslná hranice.
Překlopit vedení na naší stranu se podařilo Pavlovi Mazurovi, který prokličkoval obranou a v 82. minutě vstřelil naší třetí branku.
Následně, po jedné ze šťouchanic poslal rozhodčí do šaten jak domácího hráče, tak hráče hostí.
Závěr utkání patřil Kryštofovi Malému. Ten předvedl sólo, za které by se nestyděl ani leckterý mazák z Národní opery. Kryštof vzal na půlce míč, dvakrát vymotal beka domácích a asi metr před bránou nezištně přihrál před odkrytou klec. Pavel Hlavatý pak z této nabídky v 94. minutě uklidil míč za záda hostujícího gólmana.
Z mého pohledu nechybělo utkání nic. Jednalo se o jednoznačně nejlepšího soupeře, a proto jsem za 3 body velice rád. Z naší strany nejlepší výkon, který snad bavil i diváky, jejichž podpora byla opět výborná. DĚKUJEME.
Ždánicím přeji postup, byl by myslím zasloužený.
Páca
