Vydřená výhra s rezervou Libodřic

Čechie Tuklaty B – FK Libodřice B 2:1 (1:0)

 

Sestava: Bazal (B) – Kuneš – Stejskal – Lysý – Bouda (46. Matthey) – Růžička (82. Lauber L.) – Hlavatý – Zradička (88. Lauber D.) – Pytloun (75. Dvořák) – Lachman V. – Procházka Vl. (46. Pacovský)

 

Nejlepší hráč: Hlavatý, Kuneš

 

Tak si čtu report z loňského domácího zápasu proti Libodřicím a zároveň porovnávám sestavu. Loňská Juniorka byla sice jiná, ale ne zas o tolik. Z loňské sestavy se na place objevila šestice hráčů. Je zároveň vidět, že pokud se sejdeme v dobré sestavě, jsme kvalitním soupeřem i relativně silnějším týmům a také, že si hra pomalu sedá a nehoníme se bezhlavě po hřišti jako veverky.

 

Od úvodu zápasu měla Juniorka mírně navrch. Co je to však platné, když si brankář soupeře umí postavit zařízení. Tomáš Růžička v relativně krátkém sledu stačil v úvodu nastřelit nejprve břevno. O chvilku později si označkoval i tyčku. Soupeř oplácel rychlými protiútoky, zejména po pravém křídle, které však naštěstí pro nás končily nepřesnou nebo zbrklou přihrávkou nebo v bezpečné vzdálenosti od naší branky.

 

Na obstřelování soupeřovy branky se už asi nemohl dívat Fanda Bouda, který si ve vlastní obraně vypůjčil míč, předvedl průlet ála Vráťa Procházka ml., aby ve finále napřáhl a vyslal granát letící dobrých 20m. Granát skončil v síti soupeře a Juniorka šla v 35. minutě do vedení.

 

Na druhou půlku jsme věděli, že soupeř postaví dva kvalitní hráče z áčka, ale nechtěli jsme přijít o slibně rozehraný zápas.

 

Mě osobně mrzí, že svoje šance jsem neřešil fotbalově. Kluci sorry, snad příště. Naštěstí máme Vojtu Lachmana, který si udělal kličkovanou a zajistil tak krátce po začátku druhé půle béčku dvoubrankové vedení – 47. minuta 2:0.

 

I když měla i následně Juniorka několik šancí, žádnou jsem neproměnil. Do hry se vkradla nepřesnost a hlavně únava. Soupeř pomalu přebíral iniciativu a v 62. minutě udělal hostující Hrstka z našich hráčů pouhé kulisy, když obešel sám několik hráčů a zakončil – 2:1.

 

Už to vypadalo, že se soupeř nadechuje k finálnímu náporu. Nás však podržel několika vynikajícími zákroky David Bazal, velice obětavě zahráli i střídající hráči a dílem se o možnost srovnání připravil i sám soupeř nedisciplinovaností některých hráčů. Vypětím všech sil se nám podařilo vítězství ubránit a tak zůstaly tři body doma. Velký kus práce odvedl ve druhém poločase opět Pavel Hlavatý, ale i zbytek týmu, včetně všech střídajících. Včera jsem měl konečně pocit, že na place nechal každý opravdu vše.

 

Jsem si jist, že na jaře budou Libodřice jeden z nejtěžších soupeřů. O to víc si cením této výhry a zároveň musím vyzdvihnout opět férovou hru soupeře. Kéž by to tak bylo vždy a s každým soupeřem.....

 

Páca